Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

V termínech 23.3., 24.3. a 27.3. - 31.3. prohlídka zámku v 13:00 z technických důvodů neproběhne.

Zavřít

Husitský palcát Jana Žižky

PhDr. Miloš Říha, 2004

Poprvé se o tomto železném palcátu dozvídáme v zápise, který pořídil vrchnostenský úřad v Plassích u Plzně v roce 1841. Píše se zde, že páter Cornelius Werner, poslední cisterciánský kněz a profesor ze zrušeného plasského konventu, odevzdal sloužícímu Schisselovi na smrtelné posteli železný husitský palcát s těmito slovy: „Zde dostáváš na památku zbraň, kterou vládl český rebel Žižka, se kterou mnozí moji duchovní bratři svůj život ztratili a zabiti byli. Tento strašlivý nástroj byl až do zrušení kláštera pečlivě opatrován v kapli konventu a od té doby přechází od jednoho bratra na druhého. Já jsem nyní ten poslední, který ho má v držení. Vezmi ho a opatruj až do své smrti a řádným způsobem s ním nalož, až nastane konec Tvých dní.“



Zápis s tímto textem je novým a dodnes vlastně zcela neznámým pramenem zvláštní skutečnosti, že cisterciáni ve své klášterní kapli uchovávali někdy od roku 1424 až do roku 1785, kdy byl klášter výnosem císaře Josefa II. zrušen, po celých 361 let originální palcát tohoto „českého rebela“.

Jan Žižka z Trocnova (nar. kolem 1360 - zemř. 11.10.1424) se osobně zúčastnil několika vojenských akcí na Plzeňsku. Tak v lednu 1420 dobyl kláštery Chotěšov a Kladruby. Jeho palcát se do plasského kláštera mohl ale nejspíš dostat až v posledním roce vojevůdcova života. V polovině května r. 1424 podnikl Žižka výpravu na Plzeňsko. Z Karlštejna proti němu 17. května poslali pomoc Plzni a Žižka ustoupil rychlým pochodem přes Žatec a Louny až ku Praze, kde byl už za osm dní obležen v Kostelci nad Labem. Svůj palcát už přitom možná postrádal...

V roce 1824 koupil panství kancléř Klement Metternich. Plasský vrchnostenský úřad předal palcát Jana Žižky i se záznamem této tradice 9. července 1841 kynžvartskému vrchnostenskému úřadu pro kynžvartský zámecký kabinet kuriozit. Správcem zámeckých sbírek knížete Metternicha byl v té době páter Joachim Auer (zámecké muzeum převzal v roce 1838 po smrti prvního zámeckého kustoda - posledního chebského kata Karla Hussa). Kustod zařadil železný palcát do sbírek a pečlivě zaznamenal jeho příběh. Ten se ještě několik desetiletí tradoval, i když další správce sbírek prof. Paul Rath k zápisu připsal některé své pochybnosti, jestli si mnich na smrtelné posteli celý příběh náhodou nevymyslel. Nezdálo se mu totiž dost pravděpodobné, že by byl železný palcát takového rebela po staletí uchováván v kapli plasského konventu.

Po poválečné konfiskaci zámku Kynžvart a jeho sbírek byl v roce 1953 také pořízen nový soupis mobiliáře. Najdeme tu také palcát Jana Žižky, zapsaný už ale jen jako „palcát železný se stáčenou rukojetí, dřevěnou a železnou, výška 67.“ V tomto ani v žádném pozdějším soupisu až do dnešních dnů už nenajdeme ani zmínku o příběhu husitského palcátu, kterým „vládl český rebel Žižka“. Palcát proto visí zcela nenápadně v zámecké zbrojnici, kterou denně prochází několik set návštěvníků a jeho příběh se k němu vrací teprve dnes.