Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnešní návštěvní doba

Z důvodu technické závady prosíme, aby jste při kontaktu používali pouze telefonní číslo: +420 773 776 630.

Zavřít

Paříž v obležení

PhDr. Doc. Miloš Říha

Několik starodávných kartónových krabic v kynžvartském depozitáři nese nápis "Památky na pařížské utrpení". Jsou v nich různé předměty, ale také dokumenty a unikátní fotografie. Je zvláštní, jak je lidská paměť krátká. Stačí jen pár generací a z obrovského lidského utrpení zbudou jen střípky historie a pár věcí se zapomenutým příběhem.



Toho utrpení si zažila Paříž během prusko-francouzské války v letech 1870-1871 opravdu víc než dost. Císař Napoleon III. byl po prohrané bitvě u Sedanu v září 1870 přinucen k abdikaci. Byla vyhlášena tzv. třetí republika, ale pruská vojska už 28. ledna 1871 obsadila Paříž. Národní garda vytvořila v březnu revoluční Pařížskou komunu. Dva měsíce pak trvalo obléhání Paříže, než se nakonec po osmidenních bojích na barikádách podařilo vládním oddílům maršála Mac-Mahona dobýt 29. května město a Pařížskou komunu porazit.

O bojích pravidelných vojenských jednotek v prusko-francouzské válce vypovídají zbraně (pušky, muškety, bajonety, šavle a tesáky), krabice s desítkami kusů vypálené munice, plechovky na kulometné náboje, kusy tříštivých koulí, střepiny z houfnic, ruční granáty, části uniforem a vojenská vyznamenání - francouzské měděné sanitní kříže i mosazný pruský orel.

O utrpení hladovějících obyvatel obležené Paříže na konci roku 1870 zase svědčí kus chleba z otrub a holubí či balónová pošta, která pomáhala udržet spojení s okolním světem. Odpor francouzského národního vojska organizoval Napoleon Gambetta - pařížský advokát a pozdější ministr vnitra a války ve vládě národní obrany generála Trochu. Poštovní holuby z Paříže nechal Gambetta tajně převézt do 230 km vzdáleného města Tours a odtud pak vypouštět se zprávami pro Paříž. V kynžvartských sbírkách je v zaskleném rámu pero prvního poštovního holuba, který přiletěl v listopadu s depeší do Paříže a celkem 69 dopisních telegramů balónové pošty, podepsaných vlastnoručně Leonem Gambettou.

Pařížský arcibiskup Georges Darboy odmítl komunistickou revoluci z 18. března 1871 a tak byl počátkem dubna zatčen Komunou. Když pak 21. května vtrhli do Paříže Versaillští a začal boj o každou ulici, byl arcibiskup Darboy spolu s dalšími 63 druhy 24. května zastřelen na vězeňském dvoře La Roquette. Hromadnou popravu připravil tzv. Výbor pro veřejné blaho. V Kynžvartu je fotografie arcibiskupa a další památky na tuto událost.

Za sklem je nenápadná větvička ořechovníku, pod kterým maršál hrabě Mac-Mahon sledoval 6. srpna 1870 bitvu u Wörthu. Tehdy tu bitvu s německým vojsky prohrál, ale o devět měsíců později s vládní armádou od Versailles úspěšně potlačil odpor pařížské Komuny a tak byl dokonce později, po svržení presidenta Thierse v květnu 1873, zvolen presidentem Francouzské republiky.

Osmidenní květnové boje na pařížských barikádách byly nesmírně kruté. Svědkem událostí byl i kníže Richard von Metternich, vyslanec rakouského císaře Františka Josefa I. v Paříži. Spolu se svým sluhou Paulem LeDuc sbíral v Paříži památky pro své kynžvartské zámecké muzeum. Na Kynžvart si pak odvezl i kus zahradní mříže, zbytky porcelánu a tři cedule ze spáleniště pařížské radnice, směs strusky ze spáleniště pařížské sýpky, lahvičku nalezenou ve zříceninách bývalé městské rezidence francouzských králů v Tuilleriích a dokumenty ze spáleniště ministerstva financí. Na Náměstí svornosti si během bojů vzal na památku zlomek pouliční lucerny se znakem Paříže. Když byl na Vendômském náměstí stržen tzv. Vendômský sloup, odnesl si dokonce pravou paži bronzové sochy bohyně vítězství. Tento 43,5 m vysoký sloup nechal kdysi císař Napoleon odlít z 1200 ukořistěných děl na památku vítězství v roce 1805. Francouzi by se asi divili, kam se poděly jejich památky!

Naprostým unikátem mezi mnoha dalšími dokumenty je kolekce 49 autentických fotografií. Dokonalé záběry ze zákopů a dělostřeleckých postavení dokonce podle historiků patří mezi nejstarší válečné fotografie na světě. Barikády v ulicích, mrtví vojáci i civilisté a odklízení trosek budov v Paříži a v St. Cloud jsou pak tou nejdokonalejší ilustrací smutného příběhu, který se už v dějinách opakoval tolikrát, a přesto jsme se z něho nedokázali poučit.