Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnes zavřeno

Z důvodu technické závady prosíme, aby jste při kontaktu používali pouze telefonní číslo: +420 773 776 630 nebo e-mail: kynzvart@npu.cz.

Zavřít

Srbský král v chebském vězení

PhDr. Miloš Říha, 2004

Nad dveřmi kynžvartské zámecké knihovny visí obraz, který představuje starce v královském plášti s hermelínem. Návštěvníka okamžitě upoutá divoký pohled a dlouhý šedý plnovous muže, o kterém se snad ještě od průvodce dozví, že je to „srbský despota Brankovič“. Kdo ale byl tento srbský despota a proč je jeho obraz na zámku Kynžvart? Odpověď na tyto otázky přinese příběh, který už za posledních 200 let téměř upadl v zapomenutí. Když sepisoval zámecké sbírky zámecký kustod prof. Paul Rath ještě v polovině 19. století, neznal už „ani původ, ani důvod“.

Georg Brankovič se narodil roku 1645. Byl to potomek staré srbské dynastie Brankovičů, známých už ve 14. století. V období velkých tureckých válek v 17. století vstoupil nejprve do služeb sedmihradských, pak do valašských a nakonec do služeb rakouského císaře. Po porážce Turků po dlouhém obležení Vídně roku 1683 ho rakouský císař Leopold I. za jeho zásluhy povýšil dokonce do uherského hraběcího stavu.

Brzy však nečekaná kariéra stoupla do hlavy čerstvému uherskému hraběti. Veškerá sláva s vyhlídkami na moc a bohatství ho přivedla na myšlenku, pomýšlet na srbský trůn. Začal si otevřeně činit nároky na trůn srbského krále. K naplnění jeho záměrů ho měla dovést síla zbraní jeho mužů. K otevřenému boji o srbský trůn už ale vůbec nedošlo. Ludvík markrabě Bádenský zajal Brankoviče v roce 1689 ve vojenském táboře a až do jeho smrti ho držel ve vězení v Chebu.

Brankovičovy sny o srbském království se tak rozplynuly. V chebském vězení strávil zatrpklý stárnoucí „král“ plných dvaadvacet let! Zemřel 19. prosince 1711, jak o tom svědčí téměř nečitelný nápis na obraze: „II. GEORGIUS BRANKOBICH SERBIAE A RASCIAE DESPOTES OBIT EGRAE XIX. DEC. MDCCXI“. Samotný obraz tak představuje pouze fantazii malíře, který si poslechl příběh o „srbském králi“ v chebském vězení a tento příběh zachoval i pro nás. Obraz se líbil i poslednímu chebskému katu Karlovi Hussovi, který ho po roce 1827 pověsil nad dveře Metternichovy knihovny.