Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnešní návštěvní doba

Valdštejn nebo Wallenstein

PhDr. Miloš Říha, 2004

Rozporuplná osobnost frýdlantského vévody Albrechta z Valdštejna zaujala mnoho autorů. Jeho dramatické osudy zpracovávali historikové i dramatici a výrazná postava generalissima se stala předlohou mnoha portrétním malířům. Ve své době byl Valdštejn vlastně takový "vojenským podnikatelem". Během povstání českých stavů v roce 1619 dezertoval i s celým plukem z vojska moravských stavů a přitom ukradl i stavovskou pokladnu. Přeběhl tak k císařským a na své vlastní náklady najímal vojáky na podporu habsburského císaře Ferdinanda II. Ten za to jeho panství v roce 1625 povýšil na vévodství. Během třicetileté války se pak Valdštejn stal vrchním velitelem císařských vojsk. K zásobování armády využíval především produkci vlastních statků, takže platil sám sobě a přitom stále rostly jeho pohledávky vůči císaři. Přesto byl za tyto své zásluhy odměněn vévodstvím meklenburským a zaháňským. Jeho moc a jeho vliv se staly brzy trnem v oku mnoha říšských knížat a i císař byl nakonec nucen Valdštejna propustit a jeho žoldnéřské jednotky výrazně redukovat. Brzy však vítězné tažení Švédů Německem znovu přinutilo císaře Ferdinanda, aby požádal Valdštejna o zformování armády. To už ale byl generalissimus dokonce obviňován ze snah získat českou korunu. Po prohrané bitvě u Lützen zahájil na vlastní pěst vyjednávání se Švédy, což nakonec vedlo k jeho zavraždění v Chebu.


S Valdštejnem je však spojeno i mnoho otazníků a nejasností. Hned první otázka by mohla znít: Jmenoval se Albrecht Wenzel Eusebius von Valdštejn nebo Waldstein nebo Wallenstein? Celé německé kulturní prostředí má jaksi už od školních let pevně zafixované jméno Wallenstein. Způsobil to Friedrich von Schiller svou trilogií "Wallenstein", kterou napsal v letech 1796 až 1799 v jambickém rytmu veršovaného dramatu a rozhodným způsobem tak zpopularizoval českého vojevůdce. Třicetiletá válka (1618-1638) byla rozhodně otřesným zážitkem pro těžce zkoušené Německo a toto téma bylo mnohokrát literárně zpracované (Grimmelshausen, Döblin, Brecht). Také Friedrich von Schiller proto zvolil vojevůdce jako ústřední postavu své trilogie. Jedná se samozřejmě o historickou fikci, ale jméno "Wallenstein" už vojevůdci jaksi "přischlo". Sám vévoda se psal zprvu Valdštejn a od počátku 20. let 17. století někdy také Waldstein.


V Krajském muzeu v Chebu je populární Valdštejnova expozice. Turisté tu obdivují dokonce i postel, která se nápadně podobá té, v níž byl vévoda 25. února 1634 zavražděn. Průvodci ovšem ihned dodávají, že je to postel z kynžvartského zámku, na níž v letech 1933-1936 spával španělský král Alfons XIII. V kynžvartských sbírkách jsou i další památky na Albrechta z Valdštejna. Portrét vévody v životní velikosti podle originálu z roku 1624 z obrazárny knížete Lichtenštejna namaloval roku 1819 malíř Christoph Frank pro knížete Metternicha. V kabinetu kuriozit portrét později doplnila kompletní drátěná košile - kabát, kukla, kalhoty, boty, opasek a rukavice. Podle kustoda Karla Hussa tento drátěný oděv pochází z pozůstalosti Valdštejna, stejně jako pár železných rukavic. Zatímco drátěná košile visí v zámecké zbrojnici, železné rukavice měly složitější osud. V roce 1961 si je spolu s renesančním brněním, přilbou, ostruhami, mečem a loveckým tesákem vypůjčilo Městské vlastivědné muzeum v Plané u Mariánských Lázní. Když však muzeum v Plané o tři roky později zaniklo, vrátilo Okresní muzeum v Tachově na Kynžvart jen brnění (až v roce 1969), ale na ostatní zapůjčený mobiliář se jaksi "zapomnělo". V roce 1974 přešel zámek Kynžvart do správy plzeňského památkového ústavu a k vrácení meče, loveckého tesáku, dvou ostruh i páru Valdštejnových rukavic se už nikdo nehlásil. Na nepořádek jsem přišel až po svém nástupu na Kynžvart v roce 1994 a už deset let marně žádám o dohledání předmětů a jejich vrácení na Kynžvart. Někde v Plané nebo v Tachově jsou tedy i rukavice populárního vévody. Neviděl jste je někdo?

Johannes Kepler, slavný astronom a matematik u dvora císaře Rudolfa II., charakterizoval ve svém horoskopu Valdštejna jako inteligentního a zároveň krutého a bezohledného kariéristu. Autentické památky na vojevůdce v kynžvartském muzeu jsou jen ohlasem jeho slávy, snad s nějakým stínem závisti nebo inspirace. Valdštejn ostatně patřil také k nejvýznamnějším ekonomům své doby a prosperita jeho panství byla jistě hodná následování. Náhoda tomu chtěla, že v jeho žoldnéřské armádě sloužilo i pět bratří Metternichů a právě tito důstojníci získali v roce 1623 konfiskované kynžvartské panství. Můžeme říci, že Albrecht z Valdštejna se tak svým způsobem zasloužil o příchod Metternichů do Čech.