Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

V termínech 23.3., 24.3. a 27.3. - 31.3. prohlídka zámku v 13:00 z technických důvodů neproběhne.

Zavřít

Jak se staví Suez

PhDr. Miloš Říha, 2004

Odpověď na otázku, jak se staví Suez, by zřejmě jen málokdo hledal na zámku Kynžvart. Pozorného čtenáře "Kynžvartského muzea příběhů" už dnes ale určitě nic nepřekvapí. Prolistujme si proto rozsáhlou dokumentaci v knížecí zámecké knihovně a oživme své historické a technické znalosti o této úchvatné stavbě.

Nejprve se vrátíme hluboko do historie. Už egyptští faraónové se totiž zabývali myšlenkou vyhloubit kanál, který by spojil Rudé moře se Středozemním. Tento úkol chtěli řešit spíše soustavou menších kanálů. První pokusy o spojení Nilu s Rudým mořem podnikl už faraón Senusret I. a to bylo už před nějakými 3.940 lety! Na konci 7. století před n. l. pak nechal faraón Necho II. vyhloubit kanál, jehož zbytky jsou podél Wadi Tumilat v terénu ještě stále patrné. Krátce po islámském dobytí Egypta v letech 636-640 nechal Amr Ibn el-As kanál opravit, ale už roku 767 dal Abbasid kalif El-Mansur průplav uzavřít, aby zamezil zásobování povstalců v deltě Nilu. Při těchto nejstarších pokusech se ještě vždy jednalo pouze o soustavu menších kanálů. Francouzský císař Napoleon I. naproti tomu zvažoval velkorysé pojetí jednoho mohutného kanálu, vhodného i pro velké zaoceánské lodě. Sliboval si od toho zničující obchodní úder Angličanům. V roce 1798 však Napoleonovi inspektoři uzavřeli veškeré další debaty nepříjemným zjištěním, že hladina Rudého moře je o celých devět metrů vyšší než hladina Středozemního moře. Teprve v roce 1847 bylo novým měřením prokázáno, že francouzští inspektoři před padesáti lety měřili špatně a úroveň obou hladin moří je více-méně téměř totožná. Inu - dvakrát měř...

Ferdinand de Lesseps se narodil 19. listopadu 1805 ve Versailles, v rodině francouzských kariérních diplomatů. Byl doslova fascinován kulturou Středního Východu a také potenciálem oblasti pro rozvoj obchodu. Jako diplomat pak často pobýval v této části Středomoří a získával zde nové kontakty. V Egyptě se velmi sblížil s mladšími členy rodiny ottomanského guvernéra - egyptského paši, zejména s mladým princem Muhammedem Saidem. Když pak roku 1854 zemřel Abbas paša (byl zřejmě zavražděn) a Lessepsův přítel z mládí se stal novým egyptským místokrálem, přispěchal Ferdinand de Lesseps do Egypta, kde mu Muhammed Said připravil více než vřelé uvítání.

Nadšený inženýr začal znovu naléhavě přesvědčovat investory z Francie, Itálie, Rakouska, Egypta, Ruska i Spojených států amerických. Pochopení nenašel v Británii, která podporovala budování pozemní železniční tratě a neměla proto zájem, aby byla tato investice znehodnocena konkurenčním projektem. Při svých propagačních přednáškách v Londýně se Lesseps setkával s výsměchem a výhradami. Známý železniční inženýr Robert Stephenson například tvrdil, že se kanál bude plnit blátem, až se stane jen jednou "velkou zapáchající strouhou". Nakonec Lesseps přesvědčil francouzského císaře Napoleona III. V roce 1856 byl jmenován konzulem v Káhiře a obdržel také koncesi ke stavbě a provozování Suezského kanálu. Vlastní práce začaly roku 1859. Egyptský paša Muhammed Said koupil 44 % společnosti, čímž ji finančně podržel.

Na slavnostní otevření průplavu 17. listopadu 1869 pozval Ismáil paša mnoho vzácných hostů. Přijela francouzská císařovna Eugenie, byl tu rakouský císař, princ z Walesu, princové z Pruska i z Nizozemí. Na šest tisíc diváků sledovalo ohňostroje v přístavu Said. Dva konvoje lodí vypluly současně z jižní i severní strany kanálu, aby se pak setkaly u Ismailie. Pro slavnostní otevření opery v Káhiře zkomponoval Giuseppe Verdi svou slavnou Aidu.

Suezský průplav je dlouhý 161 km, hluboký téměř 13 m a široký mezi 80-180 m. Jeho vybudováním se zkrátila lodní cesta do Přední Indie o 10.000 km. Dnes průplav ročně přeplaví 20 tisíc lodí. Francouzský inženýr Ferdinand de Lesseps v roce 1879 (ve svých 74 letech) začal plánovat nový kanál napříč středoamerickou Panamou. Práce začaly v roce 1881. To už je ale jiný příběh. Tento náš dnešní příběh je o úspěšném úsilí naplnit sny a vize, navzdory výhradám a špatnému metru druhých. V roce 1884 se Ferdinand de Lesseps stal členem Francouzské Akademie. Zemřel 7. prosince 1894.