Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnes zavřeno

Z důvodu technické závady prosíme, aby jste při kontaktu používali pouze telefonní číslo: +420 773 776 630 nebo e-mail: kynzvart@npu.cz.

Zavřít

Mexické dobrodružství

PhDr. Miloš Říha, 2004

O mexickém dobrodružství arcivévody Maxmiliána jsme se zmínili už v kapitole o rakouské fregatě "Novara" a její cestě kolem světa. Té se arcivévoda nakonec pro nemoc nezúčastnil, ale dobrodružství ho nakonec neminulo.

Rakouský arcivévoda Ferdinand Maxmilián byl mladší bratr císaře Františka Josefa, který ho poslal k rakouskému námořnictvu a jako sídelní město mu určil přístav Terst. Ferdinand Maxmilián se stal nejprve generálním poručíkem na rakouské fregatě "Novara", později korvetním kapitánem na "Minervě" a v září roku 1854 kontraadmirálem a velitelem celého rakouského námořnictva. Provedl důkladnou reformu námořnictva podle britského vzoru. Oženil se s dcerou belgického krále Leopolda I. Charlottou a roku 1857 se stal generálním guvernérem Království lombardsko-benátského po odvolaném maršálovi Václavovi Radeckém. Místokrálem v Lombardii a Benátsku byl však jen do roku 1859, kdy se Rakousko muselo vzdát Lombardie ve prospěch Napoleona III. Ten se už v té době velmi zajímal o Mexiko. Chtěl do čela země postavit "loutkového" panovníka, na kterého by mohl vykonávat svůj vliv a jeho volba padla právě na rakouského arcivévodu. Ferdinand Maxmilián si sice mohl vybrat mezi korunou mexickou, řeckou a polskou, ale zvolil Mexiko, i když se tam za posledních 35 let vystřídalo 32 prezidentů a jeden císař. Mexická deputace mu v dubnu 1864 přijela oznámit, že si téměř 75 % obyvatelstva přeje, aby se stal mexickým císařem. Přijel do Mexika s ideály, že této zemi přiveze stabilitu a prosperitu. V přístavu Veracruz vystoupil 28. května 1864 z fregaty "Novara" a svou první noc strávil v Národním paláci na kulečníkovém stole.


Nový mexický císař to myslel opravdu velmi dobře. Mnoho peněz vydával na dobročinnost. Pustil se do reformy školství a do boje proti korupci. Vládl však jen s vojenskou pomocí Francouzů a podpora tří čtvrtin obyvatelstva se ukázala jako pouhá iluze. Musel by porazit diktátora Benita Juáreze, který stál v čele odpůrců monarchie. Mexický císař se ale o vojenství příliš nezajímal. Veškerý svůj čas a energii věnoval spíše umění a botanickým sbírkám a chystal se zakládat muzea. Na bojišti císařská vojska prohrávala jednu bitvu za druhou. Francouzská vojska se stáhla ze země a Maxmilián tak stál proti ohromné přesile Benita Juáreze sám. Ani císařovně Charlottě se nepodařilo v Evropě získat další podporu a spojence. V Querétaru byl Maxmilián obklíčen a 14. května 1867 poražen. Spolu se svými generály Miguelem Miramónem a Tomasem Mejíou byl odsouzen k smrti zastřelením. Popraven byl i José Miguel Gutiérrez Estrada, dlouholetý monarchista a vůdce konzervativců, který před 4 lety Maxmiliánovi mexickou korunu nabídl.

Korvetní kapitán Frankl s fregatou "Novara" převezl Maxmiliánovo tělo do vlasti. Fregata přivezla i celou řadu autentických předmětů z bojujícího Mexika, které brzy obohatily sbírky kynžvartského zámeckého muzea knížete Richarda. Je mezi nimi například navštívenka monarchisty Gutiérreze Estrady. Zvonek, kterým mexický císař přivolával komorníka, se i s kusem drátu našel ve vypleněném zámku. Kuriózní jsou i mimořádně drobné císařovy rukavice ze světlé kůže. Existují však jisté indicie, že je vlastně původně dostal pro císařovnu Charlottu, když byl sám přijímán do zednářské lóže.

Další památky se týkají staré mexické historie: fotografie aztéckého kalendáře na kameni, idoly a amulety starých Aztéků, faksimile podpisu Dona Cortéze, španělského dobyvatele Mexika, který objevil roku 1536 Kalifornský poloostrov. Figurky mexických Indiánů, šňůra z mexického sombrera a hliněné nádoby dokumentují mexický venkov a přírodovědné sbírky zase hlavní předmět zájmu popraveného císaře: létající ryba a dva koráloví hadi v lihu, kus plodu chlebovníku na větvičce, kus provazu a kartáč z mexického aloe, cikády, kusy korálu a jedovatý brouk Kallipogon.

Ostatky popraveného císaře byly pohřbeny v Kapucínské hrobce Habsburků. Bývalá císařovna Charlotta mezitím zešílela. Zemřela až o 60 let později, aniž se kdy dozvěděla o smrti svého manžela i o všech událostech, které následovaly až do roku 1927. Na místě, kde byl Maxmilián zastřelen, je dnes kaple k uctění jeho památky. Kus historie mexického dobrodružství je také na Kynžvartu.