Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

V termínech 23.3., 24.3. a 27.3. - 31.3. prohlídka zámku v 13:00 z technických důvodů neproběhne.

Zavřít

Vánoční dárky z Kladské

PhDr. Miloš Říha, 2004

Procházka po Kladské nedaleko Lázní Kynžvart je jedinečným zážitkem v kteroukoliv roční dobu. Proudy turistů proto často spojují návštěvu kynžvartského zámku s výletem do této přírodní rezervace. V hlavní sezóně tu bývá docela problém najít místo k zaparkování jak pro auto, tak i pro neobjednanou společnost u stolu v některé z restaurací. V čase vánočním je to ale už jiné. Turistů potkáte jen málo a stopy zvěře v čerstvém sněhu najdete i kolem "švýcarských domků". Vánoční atmosféra zimní Kladské skutečně stojí za návštěvu.


Nikdo už dnes asi nezjistí, jakým nedopatřením se v zámecké knihovně kancléře Metternicha na zámku Kynžvart ocitl silný a hustě popsaný sešit v pevné vazbě, s nápisem "Vánoční kniha z Kladské". Sešit si založila krátce po svatbě manželka majitele panství, Elfriede von Schönburg-Waldenburg. Vánoční kniha z Kladské nám může hodně prozradit o adventní atmosféře v lesním zámečku i o její autorce.

Lesní zámeček si nechal postavit roku 1875 kníže Otto Friedrich von Schönburg-Waldenburg (1819-1893). Rozsáhlé území o rozloze přes 6.000 hektarů koupil dva roky předtím. V roce 1873 navštívil v pořadí pátou Světovou výstavu ve Vídni. V expozici švýcarských kantonů se knížeti zalíbil areál typických švýcarských domků natolik, že ho celý koupil, nechal ho po skončení světové výstavy na místě rozebrat a na Kladské znovu postavit. Jeho syn Otto Sigismund (1866-1936) byl velkým milovníkem přírody a Kladskou si doslova zamiloval. Věnoval se hlavně myslivosti a lovu. Mnoho významných hostů si našlo cestu do tohoto druhého největšího revíru vysoké v Čechách. Princ tu žil dlouho jako starý mládenec a oženil se až ve svých 53 letech. V únoru 1920 si ve Výmaru vzal o deset let mladší Emilii Friederike Handschke (1876-1964), které nikdo neřekl jinak než Elfriede. Byla to okouzlující žena, která si dokázala okamžitě získat srdce personálu i hostů panství. Mnozí příslušníci vysoké šlechty z okolí měli princovi za zlé, že si vzal "občanskou" ženu nešlechtického původu a kvůli tomuto morganatickému sňatku ho přestali zvát do své společnosti. Nezdá se však, že by to Ottovi nějak zvlášť vadilo. Z Kladské nikam jezdit nepotřeboval a nakonec tu nedaleko lesního zámečku našel v hrobce pod jednoduchým křížem i místo svého posledního odpočinku, když 11. listopadu 1936 ve věku 70 let zemřel. Jeho Elfriede ho přežila o 28 let.


Vánoční kniha z Kladské obsahuje zápisy z let 1920-1932. Paní Elfriede si pořizovala velmi podrobný přehled všech vánočních dárků, které během adventu nakoupila. Bylo to velmi praktické opatření. Pro další roky měla vždy rozsáhlou inspiraci a také soukromou evidenci jednoho každého zaměstnance, včetně velikosti jeho košile, obvodu krku, délky rukávů i čísla bot. Nejprve si zapsala dárky pro správce zámku a celou jeho rodinu, pro další zaměstnance, služebnictvo a jejich rodinné příslušníky. Ke každému jménu připsala pět až deset dárků. Například roce 1930 je v seznamu 106 jmen a přes 800 dárků. Pravidelně měla pro každého nějakou metráž látky na kabát nebo na šaty, k tomu pro muže svetr, košili, kravatu a ponožky, pro ženy ložní prádlo nebo ručníky. Kávu, čaj, kakao a láhev alkoholu doplnila často i nádobím, porcelánovým servisem, cigaretami a doutníky. Některým domácnostem přitom dost slušně vybavila předvánoční spižírnu, když jim darovala rýži, mouku, cukr a tuk. Pro děti vždy přidala množství ovoce. Je zřejmé, že se dokonale orientovala i v individuálních přáních každého obdarovaného. Svědčí o tom další záznamy o svitcích filmu, gramofonových deskách, malířských potřebách a knihách. Nezapomněla si poznamenat také cenu každého dárku. Je zřejmé, že nákup takového množství ji musel zabrat řadu týdnů a snad i měsíců a pro každého obchodníka byla její návštěva skutečným požehnáním. Udělala radost obdarovaným i sobě. Každý si prý vezme do hrobu jen to, co za života rozdal. Paní Elfriede z lesního zámečku nad Kynžvartem se této zásady držela celý život. Rozdávala radost plnými hrstmi a dlouho. Dožila se 88 let a zemřela až v roce 1964 v německém Überlingen. Na Kladské však jistě žije dál a tak tu můžete i dnes v adventní atmosféře blížících se Vánoc najít svou inspiraci, jak potěšit své blízké.