Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnešní návštěvní doba

Z důvodu technické závady prosíme, aby jste při kontaktu používali pouze telefonní číslo: +420 773 776 630.

Zavřít

Amulet lorda Byrona

PhDr. Doc. Miloš Říha

„George Noël Gordon, lord Byron - anglický romantický básník (1788-1824)“, najdeme obvykle ve všech encyklopediích. Amulet lorda Byrona a další dokumenty k tomuto amuletu v kynžvartském kabinetu kuriozit nám možná napoví trochu víc, kdo byl tento romantický snílek a revolucionář.

Bylo to 3. března 1852, když si Jeho Jasnost Clemens W. Lothar kníže von Metternich-Winneburg, někdejší rakouský státní kancléř, nechal zavolat správce zámeckého muzea prof. Paula Ratha a dal mu přečíst článek v lednovém čísle „Wiener Zeitung“. Na závěr přednášky, kterou měl v Císařské akademii věd svobodný pán Hammer-Purgstall o duchovním životě muslimů, se zde uvádí: „V muslimské hierarchii existuje nejprve anděl, z něho pak čtyři archandělé: Gabriel, Michael, Israfel a Anděl smrti. Zatímco tři první se nechali obměkčit prosbami země, aby od ní nevzali zemi, nutnou ke stvoření člověka (kterou měli vzít na příkaz Boha), Anděl smrti ji násilím uchvátil, aby při smrti lidí jako prach vrátil tu zemi, kterou násilím uloupil (…) Poníženost démonů pod panstvím Šalamounovým se zakládala na smlouvě. Pozoruhodný doklad k tomu tvoří závěr tohoto pojednání, totiž smlouva Satana se Šalamounem, jejíž opis nosil na prsou lord Byron v trubici ze zlatého plechu, zavěšené na krku jako amulet. Tento opis je v držení Jeho Jasnosti knížete von Metternich.“



Zámecký kustod článek dočetl a kníže Metternich mu povídá: „Pomyslete si - já jsem vlastníkem tohoto nanejvýš zajímavého předmětu a přitom nemohu pro tento okamžik potvrdit, kde se nachází.“ Nastalo horečné hledání a do večera byl vzácný svitek šťastně nalezen. Namísto v pouzdře ze zlatého plechu byl už ale jen v jednoduché papírové krabici. Kníže pořád nepřestával nešťastného kustoda ujišťovat, že mu zlaté pouzdro vlastně nikdy nepřišlo a snad bylo ukradeno už někde v Řecku. Aby pak byl dokument pro budoucnost lépe opatřen, koupil správce pruh hedvábí a hned na druhý den nechal čtyři stopy a deset palců (téměř 153 cm) dlouhý svitek napnout na hedvábí a uložit do koženého pouzdra.

Spolu s amuletem lorda Byrona jsou ale v Kynžvartu uloženy také další originální dokumenty, osvětlující některé okolnosti pobytu romantického básníka v Řecku a v Turecku. O lordu Byronovi je známo, že se roku 1823 účastnil osvobozovacích bojů v Řecku, v lednu 1824 v Mesolongion (Missolonghi) postavil na vlastní náklady vojenskou brigádu 500 Suliotů a o 3 měsíce později podlehl nemoci.

Očitý svědek, který nedlouho po básníkově smrti přicestoval ve služebních záležitostech do pevností Moren, Lepantského zálivu a Missolonghi, navštívil také dům, kde básník bydlel, přespal v jeho světnici a získal zde další informace a některé dokumenty - například originál dopisu, kterým se lord Byron obrátil na vezíra Jussuf pašu v pevnosti Moraa. Také tento dopis v italštině a v řečtině i s básníkovými podpisy a pečetěmi je v kynžvartském kabinetu kuriozit. V dopise se básník na vezíra obrací s prosbou o loď a muže posádky. To už měl před sebou jen několik posledních měsíců života.

Jak uvádějí Byronovi současníci, nosil básník u sebe dlouhý turecky popsaný svitek papíru, zavěšený na krku ve zlaté schránce. Amulet se satanistickým textem získal od derviše Ibrahama, syna Mustafy. Nemocný básník, oslabený záchvatem epilepsie, byl zmítaný horečkou, když prochladl v bouřce s prudkým deštěm. I v posledních chvílích svého života se upínal ke všem silám a mocnostem, které ho měl ochránit před zlými démony. Byl to největší anglický básník od Shakespeara a Miltona. Zemřel mladý, ve věku pouhých 36 let.

Celé Řecko drželo 21 dní smutek. Mladý hrabě Pietro Gamba z Ravenny, Byronův nerozlučný druh a partner, pak doprovodil básníkovy ostatky do Anglie. Ve Westminsterské katedrále měl básník slavný pohřeb. Kníže Metternich pak do své sbírky získal další kuriózní památku: tabatěrku ze dřeva sudu s rumem, ve kterém bylo uloženo básníkovo tělo na dlouhé cestě z Řecka až do Anglie.