Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

V termínech 23.3., 24.3. a 27.3. - 31.3. prohlídka zámku v 13:00 z technických důvodů neproběhne.

Zavřít

S fregatou kolem světa

PhDr. Miloš Říha, 2004

Byla to obrovská sláva, když 28. srpna roku 1859 majestátně vplouvala fregata „Novara“ do rakouského středomořského přístavu Terst. Tato chlouba rakouského námořnictva se totiž vracela ze své slavné expedice kolem světa.

Za 933 tisíc zlatých byla fregata „Novara“ postavena v benátských loděnicích a spuštěna na vodu 4. listopadu 1850. Jako druhý důstojník na ní sloužil svou první službu arcivévoda Ferdinand Maximilian, od roku 1854 kontraadmirál rakouského námořnictva a pozdější mexický císař. Pod velením kapitána Wullerstorf Urbain opustila fregata roku 1857 Terst a nastoupila svou legendární cestu kolem světa. Rakousko se tak představilo světu jako nová námořní mocnost.

Fregata se plavila se nejprve směrem na Gibraltar, Madeiru a napříč jižním Atlantikem do Rio de Janeira. Obeplula Mys Dobré naděje, aby pak v Indickém oceánu navštívila ostrovy St. Paul a Amsterdam a dále pokračovala přes Ceylon a Madras do Singapuru. Navštívila Jávu, Manilu, Hongkong, Šanghaj a Šalamounovy ostrovy. V listopadu 1858 doplula do Sydney, odtud navštívila Auckland a Tahiti a nastoupila zpáteční cestu přes Valparaiso a Hornův mys. Do Terstu se roku 1859 vrátila po 10.600 mílích cesty.



Během své cesty kolem světa shromažďovali účastníci expedice bohaté etnografické, zoologické, botanické, mineralogické a paleontologické sbírky. Vědecké výsledky cesty byly později publikovány ve výpravné odborné publikaci a samotné sbírky obohatily Vídeňské přírodovědné muzeum. V odborném světě se však vlastně vůbec neví, že část cenných sbírek byla už cestou shromažďována i pro knížecí muzeum v Kynžvartu. Jak kustodovi kabinetu kuriozit písemně potvrdil komodor (velitel eskadry), námořní kapitán svobodný pán von Müllerstopp, byla v dubnu 1860 odeslána z Terstu na kynžvartský zámek zásilka předmětů: oštěp z Jávy, dřevěná píšťala z Bornea na vystřelování šípů i s devíti otrávenými šípy, čínský dvojitý meč, australský bumerang, dva waddy - australské kyje, oštěp z ostrovů Fidži, kyj z ostrovů Fidži, posázený žraločími zuby a dřevěný luk s deseti otrávenými šípy z ostrova Borneo. Najdete je dnes v autentické dobové instalaci na stěnách kynžvartského zámeckého muzea.


Znepokojené zraky evropských vládců a politiků se mezitím upíraly k politickému vývoji v dalekém Mexiku. Tam probíhaly těžké vnitřní boje, diktatura a mexická revoluce, aby pak nakonec zvítězila liberální vláda prezidenta Benita Juáreze. Následovalo vyvlastňování církevního majetku, schválení proticírkevních zákonů a vypovězení papežského nuncia, arcibiskupa a čtyř biskupů ze země. Španělské, francouzské i britské jednotky se chystaly na intervenci a francouzský císař Napoleon III. usiloval o vytvoření katolického císařství. Francouzi proto obsadili hlavní město Mexiko a novým mexickým císařem byl prohlášen rakouský arcivévoda Ferdinand Maximilian. Do Mexika ho 4. dubna 1864 přivezla opět táž rakouská fregata „Novara“, na níž před lety sloužil.

Tři roky trval úporný boj nového císaře Maximiliana, podporovaného francouzskými jednotkami Napoleona III. s partyzánskými jednotkami Benita Juáreze. Nakonec byl Maximilian všemi opuštěn, donucen ke kapitulaci a 19. června 1867 zastřelen popravčí četou. Opět to byla fregata „Novara“, která se ještě rok předtím zúčastnila námořní bitvy u Lissy, a nyní převezla ostatky popraveného císaře Maximiliana zpět do vlasti.

Po několik let fregata ještě sloužila jako školní loď, aby byla nakonec v létě roku 1898 určena k demolici. Exotické předměty ze vzdáleného Tichomoří, několik listů z lodního deníku a špalek dřeva z trupu lodi v kynžvartském kabinetu kuriozit jsou památkou na její slavné dny. (Mimochodem - název kapitoly jsem si tentokrát vypůjčil od spisovatele Františka Kožíka.)