Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

Dnes zavřeno

Z důvodu technické závady prosíme, aby jste při kontaktu používali pouze telefonní číslo: +420 773 776 630 nebo e-mail: kynzvart@npu.cz.

Zavřít

Jak dostala své jméno Kynžvartská ulice ve Frankfurtu

PhDr. Miloš Říha, 2004

Strategická poloha Kynžvartu na obchodní cestě z Bavorska do Prahy městu už ve středověku dávala všechny předpoklady k tomu, aby se rozvinulo v kvetoucí obchodní středisko. Už počátkem 14. století k tomu přispěly i židovští obchodníci, když si tu usedlé židovské rodiny založily první židovskou obec. Židovský hřbitov byl v Kynžvartu založen už v roce 1405. Odlehlá poloha hřbitova odpovídala židovským tradicím a tiché důstojné místo na svahu pod starým kynžvartským hradem se podobalo jiným pozdějším židovským hřbitovům v okolí - v Úbočí pod hradem Boršengrynem nebo v Kynšperku nad Ohří pod hradem Kynšperk. V roce 1430 už židovská obec čítala 180 rodin. Také židovské rodiny, vyhnané z Chebu, našly v Kynžvartu své útočiště. Z 15. století pocházela synagoga v Židovském dvoře ("Judenhof", dnes Malé náměstí). V dobách svého největšího rozkvětu byla kynžvartská židovská obec soustředěná do tří židovských uliček. Až do tzv. křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1838 se v Židovském dvoře kromě synagogy zachovaly i dva historické židovské domy - staršího představeného a rabína. V původní středověké podobě se dochovala rituální lázeň (mikve) ve sklepě domu "New York" z roku 1775. Tento dům později jen zázrakem přežil řádění nacistů a stal se snad nejstarším zachovaným židovským domem v západních Čechách.

V roce 1664 se v kynžvartské židovské obci narodil David Oppenheim (1664-1736), pozdější vrchní rabín pražské židovské obce a zemský rabín český. Byl autorem mnoha rabínských textů a odborných knih - např. "Shaalos U'Teshuvos Nishal L'Dovid" a dalších. Je pohřben na pražském židovském hřbitově a jeho unikátní sbírka knih je uložena v Bodleyanské knihovně v Oxfordu.

Když začal obchod v Kynžvartu upadat, hledali jinde své uplatnění i Židé. Také bratři Joel Baruch, Löwel Baruch a Samuel Löwel Baruch byli obchodníci. Na císařský rozkaz Josefa II. si museli všichni židé zvolit své příjmení a bratři tak přijali příjmení Königswart. V 2. polovině 18. století se jim podařilo shromáždit významné jmění a založili pobočky ve Fürthu a ve Vídni. Stali se trvalými sponzory kynžvartské židovské obce. Juda Löwel Baruch Königswart se stal zakladatelem známého rodu pozdějších svobodných pánů von Königswart. Markus Königswarter významně pomohl oživit bankovnictví ve Frankfurtu nad Mohanem a usnesením magistrátu z 31. ledna 1879 byla dokonce frankfurtská ulice "Grüner Weg" přejmenovaná na Königswarter Straße. Dodnes je to velmi důležitá adresa, protože v čísle 14-26 je velký komplex Nemocnice červeného kříže, naproti zase německé sídlo Buddhistického evropského ředitelství a o kus dál sídlo Frankfurtské židovské obce. Ulici najdete ji v sousedství zoologické zahrady a náměstí Alfreda Brehma, jen jednu stanici metrem od hlavního nádraží.

Syn zmíněného Markuse byl Jonas, svobodný pán von Königswarter. V roce 1850 se stal ředitelem Rakouské národní banky a sehrál rozhodující roli při výstavbě železniční sítě v celém Rakousku-Uhersku. V letech 1868-1871 byl presidentem a vůdčí osobností v židovské obci ve Vídni. Jeho syn Moritz, baron von Königswarter patřil k nejvýznamnějším vídeňským finančníkům konce 19. století. Pomohl založit slepecký ústav na Hohen Warte u Vídně a současníci ho považovali za nejváženější osobnost v rakouském židovství za posledních 50 let. Jeho rodný dům v kynžvartském Židovském dvoře vyhořel v roce 1849. Zakladatelem bankovního domu v Paříži byl Maximilian, další z rodiny kynžvartských Königswarterů. Ostatní příslušníci rodiny působili v Amsterodamu, Hamburku a v Hannoveru. Všichni se hlásili se ke Kynžvartu nejen svým jménem, ale i kontakty a pravidelnou finanční podporou.

Historie Židů a židovské obce v Kynžvartu patří nesporně mezi trvalé kulturní dědictví celého regionu. Synagoga přečkala dokonce oba velké požáry v roce 1865 a byla až do nacistické okupace nejstarší zachovalou stavbou ve městě. Významní rodáci přispěli ve své době k věhlasu Kynžvartu. Poslední židovští obyvatelé opustili Kynžvart v polovině roku 1938. Během křišťálové noci pak byly opuštěné objekty židovských domů a synagogy vyrabované, vypálené a srovnané se zemí. Zcela zničen byl i židovský hřbitov a jednotlivými historickými náhrobky bylo vydlážděno kynžvartské náměstí. V roce 2005 si připomeňme 600. výročí založení hřbitova. Splníme tím svou základní lidskou povinnost úcty k pronásledovanému národu a jeho obdivuhodné historii.