Kynžvart

oficiální webová prezentace státního zámku

V termínech 23.3., 24.3. a 27.3. - 31.3. prohlídka zámku v 13:00 z technických důvodů neproběhne.

Zavřít

Příběh zámecké knihovny

PhDr. Miloš Říha, 2004

Všechno to vlastně začalo v roce 1792, když si pruská vojska vévody von Braunschweig, chystající se na invazi do revoluční Francie, zřídila ve městě Koblenz svou hlavní vojenskou posádku. Vojáci obsadili dokonce i nedalekou vesnici Metternich, podle níž jedna z větví starého porýnského rodu ve 14. století přijala své jméno. Na 72 tisíc spojeneckých vojáků čekalo jen na povel k útoku. Namísto očekávaného hladkého pochodu na Paříž se ale karta brzy obrátila a francouzská armáda Nové republiky obsadila Mohuč i Frankfurt a také metternichovské statky v opevněném a relativně bezpečném Koblenzi byly pustošeny oběma bojujícími armádami. Když pak koncem října 1794 zavlála francouzská trikolóra i nad tímto městem, zkonfiskovali Francouzi i dvanáct čtverečních kilometrů země s téměř celým rodinným majetkem Metternichů. Otec pozdějšího kancléře, říšský hrabě Franz Georg Carl von Metternich, tak přišel o většinu majetku s ročním výnosem 50 tisíc zlatých a tím také o svůj politický vliv. Zůstal mu jen starý barokní zámek s panstvím "kdesi v Kynžvartu". V Koblenzi byla zničená i převážná část rodinné knihovny, kterou na přelomu 16./17. století založil Lothar von Metternich, arcibiskup a kurfiřt trevírský. Zachránit se podařilo například slavnou Magdeburskou kroniku z roku 1525.

Císař František se nechal počátkem roku 1795 přesvědčit, aby hraběti Metternichovi vyplácel pensi jako odškodnění za jeho ztracené majetky v Porýní. S hraběcí rodinou to chvíli vypadalo opravdu hodně bledě. S nezlomnou energií se proto do rodinných záležitostí vložila rázná kancléřova matka Beatrix. Bylo hlavně její zásluhou, že se nadějný syn Clemens 27. září 1795 oženil na moravském zámku Kaunitzů ve Slavkově s vnučkou někdejšího kancléře císařovny Marie Terezie, hraběnkou Eleonorou von Kaunitz. Známé jméno a styky obou rodin, spolu s neobyčejnými diplomatickými schopnostmi pozdějšího rakouského státního kancléře, korunovaly velkolepý triumf hraběnky Beatrix a znamenaly vítězný návrat Metternichů na výsluní evropské politiky, vlivu i moci. Také Clemensův otec, hrabě Metternich se dočkal osobního zadostiučinění. Císař František I. ho roku 1803 odškodnil novým panstvím v Ochsenhausen s hodností knížete a místem v říšském sněmu. Osudově se tak proťal příběh rodinné knihovny Metternichů s příběhem benediktýnské klášterní knihovny v Ochsenhausen.

Tento klášter v jihoněmeckém horním Švábsku měl velmi slavnou minulost. Založen byl už před rokem 1093 z opatství St. Blasien. Papež Bonifác IX. v roce 1392 pozdvihl toto převorství k uctění svatého Jiří na samostatné opatství. Benediktýnská klášterní knihovna se stala významným centrem vzdělávání mnichů i laiků. Shromažďovaly a opisovaly se v ní nejvzácnější rukopisy. Byl mezi nimi i unikátní zlomek Pěti knih Mojžíšových z přelomu 8./9. století, dva vlastnoruční dopisy sv. Bernarda z Clairvaux z 1. poloviny 12. století a mnoho dalších skvostů. Ty všechny po zrušení kláštera v roce 1803 připadly Metternichům. Kancléř pak v roce 1825 lehce nabyté knížetství prodal svému švagrovi, vévodovi württemberskému a pořídil si jiný zrušený klášter v Plasích u Plzně. Ze vzácné knihovny v Ochsenhausenu však ještě předtím nechal vybrat asi 14 tisíc nejvzácnějších knih, které pak roku 1828 zařadil do nově založené kynžvartské zámecké knihovny jako její nejcennější poklady. Kromě zmíněných rukopisů jsou mezi nimi i další svazky z 12. až 14. století, bohatě zdobené iniciálami, s množstvím miniatur a kreseb, mnoho prvotisků a vzácných tisků.

Když byl v roce 1976 zámek na celé čtvrtstoletí uzavřen a po čase i kompletně vystěhován, našlo všech padesát tisíc knih zámecké knihovny v bednách a krabicích své přechodné útočiště v zapečetěném Modrém salónku tepelského kláštera. Teprve v roce 1994 proběhla několikatýdenní dobře utajená akce, na jejímž konci už zbývalo jen uložit knihy na místo podle původních signatur, provést odbornou revizi stavu a úplnosti specialisty z knihovny Národního muzea v Praze a pozvat badatele z celého světa opět na zámek Kynžvart. V letech 2001-2004 se ještě podařilo všechny rukopisy (přes 45 tisíc stran) digitalizovat na CD a jejich seznam vystavit na Internetu. K dramatickému příběhu zámecké knihovny jsme tak připsali novou kapitolu.